Homeopatický rádce

Homeopatie

je terapeutická metoda založená na principu podobnosti mezi toxickým

a terapeutickým účinkem látek.

Některé látky, použité v měřitelných koncentracích, vyvolají u zdravého jedince soubor příznků, které jsou schopny léčit

u nemocného jedince,

jsou-li mu podávány ve velice nízkých koncentracích. Homeopatické přípravky mohou obsahovat pouze jedinou aktivní látku, to jsou tzv. monokomponentní přípravky, nebo mohou obsahovat více aktivních látek a ty pak nazýváme jako polykomponentní přípravky neboli speciality.

Nejčastější homeopatika a jejich účinky

Homeopatie, což znamená "podobné utrpení" byla vyvinuta Dr. Samuelem Hahnemannem v 19. století. Protože standartní léčebné postupy v té době spíše pacientům škodily, začal německý lékař experimentovat s chininovou kůrou a jinými rostlinnými preparáty.

Náhodou objevil, že substance, které způsobují mírné příznaky nemocí u zdravých lidí, mohou léčit lidi s plně rozvinutou chorobou.

V této době také Dr. Hahnemann vyslovil "Zákon podobností" základní homeopatický princip, podle kterého se podobné léčí podobným - "léčí se nemocí". A tak spíše než aby potlačil pacientovy příznaky léky, homeopat se pokouší stimulovat přirozené léčivé síly těla tak, že dává nepatrné dávky takových látek, které mohou vyvolat příznaky nemoci u zdravých lidí (podoba vakcinace v moderní medicíně). Homeopaté věří, že potíže jsou známkou, že tělo se pokouší léčit poruchy, které ho sužují,

na tělesné, duchovní nebo emoční úrovni.

Proto při vyšetřování pacienta berou v úvahu širší souvislosti než jen příznaky nemoci.